Zlatá metla
Je tam, zastrčená až nahoře za trámem na půdě.
Padá na ni prach, ale stále ještě září pozlátkem.
Leží tam už léta, odložená, ale nezapomenutá.
Září tajemně jako tajemná věc, jako vzpomínka
na svatou návštěvu. Je to tak dávno, že i Mikuláš
s biskupskou berlou byl tenkrát jistě svatý muž.
Ve velké knize byly zapsány všechny hříchy malého
hříšníka. Chlupatý čert chrastil řetězem a hrozil
zlatou metlou. Anděl s líbeznou tváří rozhazoval
z košíčku stříbrné hvězdičky. Je to tak dávno,
jako by to už ani nebyla pravda,
uběhlo tolik let…

Adventus
Tma
Hustá jako na počátku stvoření
Černá jako uhel, jako antracit
A hebká jako sametová stuha
Vinoucí se mezi větvemi holých stromů
Tato noc noci, tato louka nebeská
Posetá stříbrnými perlami a hvězdami
Vyšitá hvězdičkami jako krajka
Noc plná očekávání
Kdy už se objeví jasné znamení
Ta kometa s ohnivým chvostem
Aby nám ukázala stezku srdce
K betlému
Tam do Novohradských hor a lesů
Kde v krmelci na seně
Pod stříškou z chvojí
Leží On — Pán světa i panáček Boží

Malá vánoční četba je samozřejmě
narážkou na Mozartovu Malou noční
hudbu, oblíbenou náladovou skladbu.
Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré
vánoční atmosféře. V podobném duchu je
„komponována“ i Malá vánoční četba aneb
Pomalu na cestě k Betlému. Vánoce chtějí
klid, není třeba spěchat.