Daniel Wisser: Královna hor
Z německého originálu Königin der Berge
vydaného v roce 2018 nakladatelstvím Jung und Jung GmbH, Salzburg
přeložila Magdalena Štulcová
Jazyková spolupráce Jitka Nešporová
Odpovědný redaktor Pavel Jungmann
Grafická úprava František Petrák
Vydalo nakladatelství
Pavel Jungmann Archa ve Zlíně v roce 2020
Edice moderních rakouských autorů, svazek 20
Pavel Jungmann
Májová 405, 763 14 Zlín 12
www.nakladatelstviarcha.cz
Předtisková příprava ARCHA
Tisk Powerprint, s.r.o., Praha
První vydání
ISBN 978-80-87545-77-5
320 stran
Královna hor je důvěrná přezdívka nemoci, jíž trpí pětačtyřicetiletý obyvatel pečovatelského ústavu pan Turin. Bývalý úspěšný podnikatel v oboru IT, bezdětný, spokojeně ženatý, onemocněl v 27 letech roztroušenou sklerózou. Od té doby se jeho život beznadějně hroutí. Ve 32 letech zůstal upoután na invalidní vozík, o čtyři roky později se stal jeho novým domovem pečovatelský ústav. Ze společenského požitkáře Roberta Turina se tak stal „pan Turin“, odkázaný na cizí péči. Žije si tam po svém a nový domov má vlastně rád. Ignoruje, co se mu nezamlouvá, v ústavní kavárně popíjí veltlínské, laškuje se sestřičkami, debatuje s dávno mrtvým kocourem. Svůj příběh vypráví ve třetí osobě, jakoby o někom jiném. Občas si přehrává dialogy, které by mohl se svým okolím vést, v replikách si sděluje reakce ostatních na vlastní myšlenky, polemizje s nimi. Po celou dobu důsledně sleduje jediný cíl: sehnat někoho, kdo by ho odvezl do Švýcarska, kde je povolená asistovaná sebevražda. A myslí to smrtelně vážně.
Svébytně napsaný román nepostrádá černý humor ani laskavé emoční zaujetí.
Daniel Wisser (*1971) pochází z Klagenfurtu, vystudoval germanistiku, od roku 1989 žije ve Vídni. Literárně debutoval na počátku 90. let, 1994 založil orchestr sestávající z několika elektronických klávesových nástrojů (Das erste Wiener Heimorgelorchester), s nímž mj. zhudebnil texty spisovatelů Clemense J. Setze či Rora Wolfa. Do literatury vstoupil „románem o 45 slokách“ s názvem Dopplergasse acht (Dopplergasse osm, 2003), za niž mu bylo uděleno Rakouské státní stipendium pro literaturu. Po delší pauze publikoval krátký text s názvem Standby (2011, nominován na Cenu Ingeborg Bachmannové), na jehož základě vydal ještě téhož roku stejnojmenný román. Následovaly povídky Kein Wort für Blau(Není slovo pro modrou, 2016) a další romány Ein weißer Elefant(Bílý slon, 2013), Löwen in der Einöde(Lvi v pustině, 2017). Za román Königin der Berge(Královna hor, 2018) získal Rakouskou knižní cenu. Autor napsal knihu na základě osobní zkušenosti při práci s lidmi s roztroušenou sklerózou a rozhovorů s dalšími nemocnými, kteří posléze podstoupili nebo toužili podstoupit eutanazii. Společným jmenovatelem Wisserových próz je odlidštění společnosti, která se dere stále kupředu a ztrácí půdu pod nohama. Pro jeho romány je charakteristická realita bez příkras, vtip, černý humor i soucit.
Daniel Wisser boří svým příběhem nejen všeobecné tabu kolem sebevražedných pokusů v pečovatelských domovech, boří současně i veškerá očekávání a konvence. A to tak, že vypráví o životě a smrti nemocného pana Turina až do samého konce s vtipem.
Christa Eder
Mou knihou roku je jeden vskutku velký román minulých let. Je to kniha Daniela WisseraKrálovna hor. (…) Je to ten výjimečně šťastný případ, kdy se nás příběh hluboce dotýká a jitří naše city. Inovativní způsob vyprávění se nezrodil z pouhé chuti experimentovat, ale přímo z existenciální síly popisovaných situací.
Clemens Setz